Perličky moudrosti vyprávějí... 15

Vytvořeno dne: 31.srp. 2021

Z knihy Rudolfa Skarnitzla

Pokračujeme dalšími indickými povídkami...

Texty uvádíme s laskavým svolením dcery pana Skarnitzla a držitelky autorských práv paní Jany F.

VZDÁNÍ SE SEBE SAMA

Král Džanaka se v Písmu dočetl, že realizaci pohybu sebe sama možno dosáhnout v okamžiku pohybu, kdy jezdec vloží nohu do třmenu a zvedne druhou, aby se vyšvihl do sedla. Džanaka svolal všechny pandity své země a rozkázal jim, aby buď prohlášení Písma prokázali, nebo jej popřeli. Nikdo z panditů však nemohl přinést důkaz. Navíc však, jelikož se jednalo o prohlášení Písma, nikdo se neodvážil je popřít. Džanaka se na ně rozhněval a dal je všechny vsadit do vězení.

Tou dobou pobýval v sousedství Džanakova království mudrc Aštávakra. Když se o události dozvěděl, rozhodl se, že krále Džanaku navštíví. Lidé ho varovali, aby tam nevstupoval, on však toho nedbal, do království se odebral, a když dorazil k bráně paláce, byl ihned předveden před krále. Král Džanaka na něm okamžitě žádal důkaz o prohlášení Písma. Aštávakra odpověděl, že za určitých podmínek by mohl pravost prohlášení prokázat. Za prvé by ho král musel přijmout za gurua a ve všem jej poslechnout. Za druhé by musel okamžitě propustit uvězněné pandity a za třetí by se musel vzdát království a veškerého svého majetku. Král okamžitě všechny tři podmínky splnil.

Nato mudrc zvolal: „Džanako,“ protože už nadále nebyl králem, a přikázal mu, aby ho sám následoval a vzal s sebou koně, že půjdou za město. Tam Aštávakra Džanakovi řekl, aby vložil jednu nohu do třmenu a druhou nohu zvedl. Dále prohlásil: „Teď přijde nejvyšší podmínka. Musíš se vzdát všeho majetku i sebe sama! Souhlasíš?“ Džanaka řekl: „Ano!“ Od toho okamžiku stál Džanaka jakoby ochromen, s jednou nohou ve třmenu a druhou zavěšenou kdesi ve vzduchu. Podobal se soše. Kolemjdoucí na něj zírali. Nastal poplach.

Lidé se seběhli a prosili mudrce, aby Džanaku omilostnil a zachránil. Mudrc tedy řekl: „Džanako, proč tu tak stojíš? Jeď přece domů.“ Lidé si oddechli, protože Džanaka dal druhou nohu do třemnu a odjel domů. Mudrce poslouchal ve všem na slovo jako nevolník.

„Tak co, připouštíš nyní pravdivost prohlášení Písma?“ zeptal se mudr. „Ano,“ odpověděl Džanaka. „Tak kraluj ve svém království jako předtím,“ pokračoval mudrc. „Copak není království vaše?“ zeptal se Džanaka. „Ano,“ odpověděl mudrc, „přikazuji ti vládnout v království mým jménem.“ „Slyším a poslouchám,“ odvětil Džanaka.

…

Ramana Mahárši vyprávěl tuto slavnou historku o králi Džanakovi a mudrci Aštávakrovi, aby ukázal, jak vzdání se sebe sama s sebou samovolně přináší seberealizaci.

Přechozí povídky:

Díl 14. Indické povídky: Buddha

Díl 13. Indické povídky: Zamýšlej se nad hříchy jiných a začneš sám hřešit

Díl 12. Indické povídky: Nedovol, aby tvé pobožnůstkářství otupilo tvůj sluch

Díl 11. Indické povídky: V pralese světa

Díl 10. Indické povídky: To vše kvůli jedné bederní roušce

Díl 9. Indické povídky: Chuďas, jogín a karman

Díl 8. Indické povídky: Asketa a bohyně

Díl 7. Indické povídky: Nebe a hinduista, Guru a jeho učení

Díl 6. Indické povídky: Vůně prostředí, Sedm džbánů

Díl 5. Indické povídky: Sádhu a nadpřirozené síly, Světec a had

Díl 4. Indické povídky: O panditovi, který..., Vlivnější než guru, Má studna - můj svět