Hovory s Annamalai svámím 31
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ
HOVORY O SEBEREALIZACI
Annamalai svámí
přeložil Rudolf Skarnitzl
Texty uvádíme s laskavým svolením dcery pana Skarnitzla a držitelky autorských práv paní Jany F.
Otázka: Během hluboké meditace prožívám hluboký mír. Nicméně mám pocit, že mír je něco, co nastane a zase přestane. Vím, že to je jen myšlenka, ale chtěl bych se jí zbavit a zažít přímou zkušenost míru, který nikdy nepřichází a neodchází.
Bhagaván říká: „Jste neustále átman. Je to jen vaše myšlenka, že nejste átman a té se musíte zbavit.“ Jak se to stane?
A.s.: Átman je opravdu mír a štěstí. Když realizujete mír a štěstí ve vás, pak je to pravá realizace átmana. To nejsou oddělené aspekty. Máte určitou představu, že mír a štěstí je uvnitř vás, tak vyviňte nějaké úsilí, abyste je našel, ale v současnosti je to pro vás ještě v úrovni myšlenky.
Proto si klaďte otázku: „Komu ta myšlenka přichází? Kdo má ten nápad?“
Pokud chcete, aby myšlenku nahradila zkušenost, pak musíte sledovat tuto linii. Mír není ideou, ani není ničím, co přichází a zase odchází. My jsme stále To. Tak v Tom zůstávejte. Vy jste se nenarodil ani nezemřete a není vazby ani svobody. Je neustálý mír a je volný od všech myšlenek. Myšlenka „já jsem tělo“ je tím, co nás zahaluje. Tu musíte odstranit.
Otázka: Takže myšlenka, že jsem tělo a mysl, se vrací a zakrývá zkušenost?
A.s.: Ano, ano. Myšlenka „já jsem tělo“ není během spánku. Každý se těší na spánek proto, že ve spánku nejsou žádné myšlenky. Myšlenky, které po probuzení vystoupí, způsobují všechny potíže. Během spánku není žádná oddělená entita. Také žádná myšlenka během spánku nevyvstane, aby zakrývala obraz nás samých. Když se probudíme, tak první myšlenka, která vyvstává, je „já jsem tělo,“ a má za následek oddělenost, nejistotu a pomatení. Jestliže budete schopen být bez nich i ve stavu bdění, pak dojdete poznání „Já jsem Ramana, Já jsem Arunáčala. Jsem vším.“ Ráma, Kršna apod., to všechno jste. Pouze omezující myšlenka „já jsem tělo“ je tím, co brání poznání a uvědomování si sebe sama.
Když džňánin bdí, nemá žádnou omezující myšlenku, žádné ego, které by se ztotožňovalo se jménem a tvarem. Jeho stav je krystalicky čistý. Ramana Bhagaván neměl žádné ego, žádné omezující myšlenky, a proto věděl, že sám je mírem a štěstím.
Otázka: Jak se můžeme vyhnout tomu, abychom pociťovali připoutanost k podobě gurua, jeho osobnosti a místu, kde guru žije?
A.s.: Pokud se zcela vymknete z připoutanosti k vašemu tělu a mysli, pak všechny ostatní připoutanosti odpadnou. Ztotožněte se s Tím, co není ani tělo, ani mysl a všechny vaše připoutanosti pominou. Můžete věnovat pozornost vždy jen jediné věci. Bude-li vaše pozornost zaměřena na mysl a tělo, nemůžete se zaměřit na átmana. A naopak, když zaměříte svou pozornost na átmana a v něm se vstřebáte, pak přestane uvědomování si mysli a těla.
Každou noc, když spíte, zapomínáte na svou připoutanost k tělu i mysli a výsledkem toho je ticho, mír a absence dvojnosti. Můžete zažívat mír, ticho a absenci dvojnosti i ve stavu bdění, když nebudete věřit myšlenkám, které dvojnost vytvářejí. Odporujte omezujícím myšlenkám. Na jejich místo vkládejte takové, jako „Vše je mnou, každý je mnou. Všechna zvířata a všechny věci jsou mnou“. Na co myslíte, tím se stanete. Když poznáte a zažijete, že všechno jste vy sám, jak můžete prožívat libost či nelibost? Když jste vším, nebude žádná touha se něčemu vyhýbat a nebudete pociťovat popud něco rozlišovat.
Když chcete rozlišovat, tak se vyhýbejte špatné společnosti a špatným myšlenkám. Když v noci náhle pocítíte chlad, přitáhněte na sebe přikrývku. Přitáhněte si přikrývku rozlišování, když cítíte, že tu je špatná společnost, a když na vás dotírají špatné myšlenky.
Vy si tak počínejte, ale pro džňánina to není nutné, jelikož ho nic nemůže znovu stáhnout do říše klamného ztotožňování. Bude stále ve stavu, o kterém ví, že všechno je on. Nikdy již nepropadá ideji, že něco je jiné nebo oddělené od jeho vlastního átmana.
Pokračování příště...
Předchozí části:
